Dvanáct let… na jednu stranu dlouhá doba plná vzpomínek, radosti a společných chvil, a přesto je to na psí život pořád tak málo.
Úplně živě si pamatuji den, kdy se narodili. Ty malé uzlíčky štěstí, první písknutí, první krůčky… a pak jak každý z nich postupně rostl, vyvíjel se a psal svůj vlastní příběh. Jsem nesmírně vděčná za to, že jsem mohla být součástí jejich života a sledovat, jak z nich vyrostli krásní, úžasní a milovaní psi.
Každý z vás má v mém srdci své pevné místo ♥
Bohužel už tu s námi nejsou moje milovaná Andělka a Darwin. Ti už běhají za duhovým mostem spolu se svou maminkou Sašou a tatínkem Baileym. Věřím, že jsou spolu, šťastní a bez bolesti… a jednou se zase setkáme.
Zlatíčka, přeji vám k vašim 12. narozeninám hlavně pevné zdraví, spoustu radosti, klidné dny plné lásky, pohlazení a dobrot.
Ať jste stále obklopeni těmi, kteří vás milují.
Děkuji vám za všechno, co jste mi dali.
Nikdy na vás nezapomenu ♥
S maminou Sašou
Andělko moje milovaná, holčičko s růžovou stužkou,
není den, kdy bych si na tebe nevzpomněla.
Pořád tě vidím, jak na mě koukáš těma svýma očima,
pořád cítím tvoji přítomnost vedle sebe.
Tolik mi chybíš, holčičko moje…
chybí mi tvoje radost, tvoje něha, tvoje tichá blízkost,
která dokázala zahřát i v těch nejtěžších chvílích.
Zůstáváš ve mně v každé vzpomínce,
v každém úsměvu, který jsi mi dala,
v každém okamžiku, kdy jsme byly spolu.
A i když už tu nejsi,
navždy jsi součástí mého srdce.
A jsi tu dál i v Gábince – v tvojí dcerušce,
která je tak hodná, citlivá a empatická,
přesně jako ty.
Když se na ni dívám, vidím kousek tebe…
a vím, že jsi nás vlastně nikdy úplně neopustila.
Spolu …… ♥♥♥
