Na Poháru Plzeňska jsem byla naposledy v roce 2009 s Martou. Usoudila jsem, že už je na čase na další účast, a to již na 5. ročníku.

Tentokrát však padl los na Sašu. Hodně jsme trénovaly, a to hlavně barvu, následování a nahánění. Ostatní disciplíny už znala a docela dobře ovládala. Vždyť také už měla složené podzimní zkoušky i vodní práce.

Pohár Plzeňska pořádá OMS Plzeň. Je vždy dvoudenní a skládá se z Lesních a Barvářských zkoušek pro malá plemena loveckých psů se zadáním titulů CACT a res. CACT.

⇔

Ze zaslaných propozic vyplynulo, že tituly nejsou nárokové a mohou být zadány pouze v případě, že se zkoušek zúčastní nejméně 6 psů skupiny plemen, pro které je zkouška určena (jezevčíci a teriéři, slídiči, retrieveři), viz Směrnice ČMKJ platná od 1. 1. 2012.

Vítězem Poháru Plzeňska se stává jedinec, který po absolvování LZ a BZ dosáhne nejnižšího součtu pořadí po přepočtu. Při rovnosti součtu pořadí se postupuje dle ustanovení Zkušebního řádu (všeobecná část, čl. 14). Aby bylo možné dosáhnout srovnatelných bodových výsledků u všech plemen, jsou známky z jednotlivých disciplín násobeny stejným koeficientem (dle tabulek teriérů a jezevčíků).

⇔

Trochu jsem zapátrala a zde je Směrnice ČMKJ.

⇔

O tom, jak vše probíhalo a jak jsme byly holky šikovné… zkrátka naše první dvoudenní zkoušky.

Sobota – 6. října 2012

Lesní zkoušky (Zkušební řád pro zkoušky retrieverů)

V sobotu nastoupilo na lesní zkoušky 11 psů – z toho 10 jezevčíků a 1 retriever (my 🙂). Bylo mi tedy jasné, že na udělení titulu nemáme nárok. Nedá se nic dělat, ale i tak budeme bojovat a zkusíme aspoň „poškádlit“ pořadí za oba dva dny.

Počasí nám přeje – neprší. Saše jsem vylosovala číslo 3, tudíž jsme v 1. skupině, která jde jako první do lesa na barvy a následování. U lesa probíhá další losování na barvy. Los č. 1 padá na nás – jdeme jako první na následování a na barvu č. 1. Fuj… jsem pěkně nervózní. Ještě teď, když to píšu, se znovu vžívám do zkouškové atmosféry.

Na následování mám střelce. Trénovaly jsme různé varianty – buď je střelec na konci a vystřelí po příchodu, nebo jde s námi po pravé straně. Na zkouškách už po nás rozhodčí chtěli oba způsoby.

Ale tady ne. Objevil se ještě třetí způsob – střelec jde metr nebo dva za námi, a když se na konci zastavíme, dojde nás, vystřelí a já psa uvážu. Dobrá tedy, vyrážíme. Saša krásně následuje na volno (jinak jsme to ani netrénovaly). Další překvapení – rozhodčí nejde stát, ale jde za námi. To jsem dosud nezažila a hodně mě to znervóznilo. Evidentně ale jen mě. Saša se nenechala rozhodit vůbec ničím a šla krásně vedle mé levé nohy až na konec. Střelec vystřelil, uvazuji Sašu a rozhodčí vyhlašuje známku 4.

Jdeme na nástřel na pobarvenou stopu. První polovina nic moc – silný boční vítr, Saša hodně lavíruje. Navíc se mi jednou zamotala do stopovačky, kterou jsem si vzala mnohem delší, než na jakou jsme zvyklé. Moje velká chyba, nadávám si. Saša se ze začátku otáčí i na rozhodčí a na koronu, která nám jde v patách a dělá docela rámus. Soustředění nic moc.

Poznávám, že to není ono, a žádám rozhodčí o opravu. Otočím se a s hrůzou vidím spoustu lidí za námi. Musíme jít až za ně, najít značku na stromě a hlavně barvu – velmi náročné. Nasazuji Sašu znovu. Postupujeme mezi lidmi a po chvíli cítím, že se konečně chytla. Od té chvíle už jdeme jistě a dosled srnce úspěšně dokončujeme. Známka 4.

Odjíždíme se občerstvit a čekáme na výměnu stanovišť. Čeká nás odložení, chůze na řemeni i na volno a chování na stanovišti. Odložení a chůze perfektní – známka 4. Chování na stanovišti za 3, pro jistotu byla Saša uvázaná.

Zbývají vlečky, marking a slídění. Je toho ještě hodně na pokažení, říkám si. Když jsem ráno viděla ty obří králíky, málem mi vypadly oči – na tak těžké kusy jsme nikdy netrénovaly. Opět moje chyba. Ale Saša mě z pochybností vyvedla a všechny polní disciplíny udělala za 4.

Hurá, máme splněno. Kromě jedné trojky samé čtyřky. Skvělý výsledek.

Večer se vyhlašují výsledky.

Z 11 nastoupených psů zkoušky dokončilo 7:

1. cena – 4 psi

2. cena – 1 pes

3. cena – 2 psi

neuspěli – 4 psi

Co nám asi přinese zítřek?

Neděle – 7. října 2012

Barvářské zkoušky (Zkušební řád pro zkoušky teriérů a jezevčíků)

V noci samozřejmě nespím a hlídám počasí. Předpověď slibovala déšť – a bohužel se vyplnila. Od jedné hodiny v noci vydatně prší, prší ráno i celé dopoledne. Jak tohle může dopadnout?

Ráno na nástupu je už jen 10 psů. Jeden vůdce měl rozum a do takového počasí psa nevzal. Jsme dvě skupiny a losuji číslo 2 – opět 1. skupina, opět začínáme v lese na barvě. Všichni mají nervy z toho, že barva bude smytá. Jezevčíkům je zima a třesou se jak ratlíci.

První jezevčík barvu nedokončil. Nervozita stoupá. Druhý barvu dokončil se známkou 1 – aspoň malá vzpruha. Třetí los padá na nás.

Následování probíhá klasicky – střelec jde s námi, rozhodčí stojí na začátku. Známka 4.

Barva stará minimálně 18 hodin, déšť. Na nástřelu nevidím ani kapku. Já nevidím, ale Saša ano. Šla nádherně, dokonce lépe než v sobotu. S jistotou profíka. Jen jednou se po příkopu krátce zastavila, ověřila směr – a za chvíli jsme byly u srnečka.

Měla jsem takovou radost, že mi bylo jedno, i kdyby z nahánění byla nula.

Nahánění… jdeme jako první. Rozhodčí vybírá školku hustých borovic s vysokou trávou. Náročné. Saša dostává známku 2 – oprávněně. Nevadí, nejsme samy.

Odložení je úplně jiné než v sobotu. Rozhodčí zůstává přímo před fenou, aby na ni viděl. Po pěti minutách zatroubí a já k ní přijdu. To jsem nikdy nezažila. Vždy se rozhodčí schovávali tak, aby pes neviděl je.

Saša se ani nehnula. Známka 4. A že ji pan rozhodčí zkoušel – pohyby, manipulace s trubkou… Já ani nedýchala, ale srdce bilo krásně pravidelně. Myslím, že EKG nepotřebuji.

Po odložení hned chůze na řemeni. Tempo jak na Velké pardubické – příkopy, díry, hustý terén. Extrémně náročné. Známka 3. A končíme.

Jedeme do hospody na vyhlášení. Bohužel v tom byl zmatek, protože vrchní rozhodčí pletl pořadí z neděle s celkovým pořadím. Přesná statistika mi tedy unikla.

Vím ale to hlavní: moje holka Saša zvládla obě náročné zkoušky – Lesní i Barvářské – v 1. ceně. Z celkového počtu 11 psů v sobotu a 10 v neděli jsme skončily na celkovém 3. místě, a to jen proto, že Saša neměla v PP potvrzenou chovnost od ČMKJ.

Jsem nesmírně ráda, že jsme to spolu zvládly a že jsme zasáhly do pořadí.

Díky, Sašo.