Dnes je neděle odpoledne, druhý svátek vánoční. Pejsky mám vyběhané a teď odpočívají, včetně kocoura Jarouše, který odpočívá skoro celý den. Zapaluji si svíčky na adventním věnci a koukám z okna, jak už zase poletuje sníh.
Využiji své momentální vánoční nálady a zkusím se ohlédnout za uplynulým rokem a vzpomenout na všechno pěkné a zásadní, co jsem prožila se svými čtyřnohými kamarády.
V první řadě – jako po celý rok, ale především na Vánoce – vzpomínám na moji první fenku Andělku, která k nám do rodiny přišla přesně na Štědrý den, 24. 12. 2004.
Na Vánoce, 24. 12. 2002, se narodila Marty maminka Clarka. Vzpomínám i na Clarku, na to, jak u nás doma byla jeden krásný týden.
Před rokem jsem se moc těšila na fenku z chovatelské stanice Velvet Charm z Maďarska a nemohla se dočkat dne, kdy si ji povezu domů.
Ale kdo si počká, ten se dočká. A já jsem se dočkala – 23. 1. jsme „Sašu“ přivítali doma.
Uznejte sami, že lépe nový rok ani začít nemohl.
V lednu 2010 oslavil Daník v plné síle krásné 9. narozeniny.
V březnu jsem nechala obě fenky, Martu a Sašu, vyšetřit na dědičné onemocnění prcd-PRA a výsledek pro obě zněl: N/N clear – normal homozygote.
Zúčastnila jsem se také s oběma fenkami několika výstav v ČR. Martička začala po delší pauze z důvodu svých mateřských povinností a pro Sašu bylo vystavování úplnou novinkou – začala, jak jinak, ve třídě štěňat.
O všech jejich výstavách a o tom, jak se na nich umístily, si můžete přečíst na jejich stránkách v submenu „Výstavy“. Jsou tam zaznamenány všechny jejich výstavy. Nemám ve zvyku uvádět jen ty „dobré“, kdy se zadaří, ale i ty, které zrovna nevyšly podle mých představ.
Největší radost jsem měla z Martiččina umístění na Speciální výstavě retrieverů na Konopišti, kdy obdržela od paní Gail Brodie (GB) známku výborná 1 a titul CAC a druhý den od pana Mala Watkinse (GB) výborná 2 a res. CAC.
Když se podívám na všechny její výstavy a na ty, kde opravdu zabodovala a zvítězila, tak vždy uspěla u zahraničních rozhodčích. Letos kromě jediné známky VD (její první výstava v Českých Budějovicích) vždy obdržela známku výbornou a většinou se umístila v pořadí.
Mladičká Saša jezdila na výstavy také, líbila se a krásně se umisťovala ve třídě štěňat, dorostu a zatím pouze dvakrát ve třídě mladých. Uvidíme časem, jak se jí bude dařit dál.
S Martičkou jsem se i letos snažila pracovat a připravovat ji na vyšší lovecké zkoušky. V říjnu se na III. Poháru Plzeňska stala vítězem celých dvoudenních zkoušek. Z prvního dne – lesních zkoušek – si odnášela I. cenu a titul CACT a druhý den z barvářských zkoušek také I. cenu a res. CACT. A když už jsme měly natrénováno, zajely jsme ještě v listopadu do Nezdřeva na Klubové podzimní zkoušky, kde jí titul utekl jen o vlásek.
Stále je čekatelkou šampiona práce a krásy a kdo ví, možná jí zůstane. To nám ale v žádném případě nemůže vadit, protože kvůli titulům psy nemám.
Na nácviky s Martičkou občas jezdil i můj Daník, kterému bude v lednu 10 let. Pořád je plný elánu do práce a za aport by snad vyměnil i mě, kterou si myslím, že má nejraději.
Je radost ho pozorovat při práci i v jeho „vysokém“ věku. Jinak si užívá procházek a svého oblíbeného aportu.
Naši odchovanci z vrhů A a B, respektive jejich majitelé, se nám hlásí velmi sporadicky (čest výjimkám), tak pevně doufám, že se mají ve svých rodinách dobře a žijí spokojený psí život – dnes už vlastně jako dospělí psi.
Není to tak dávno, co naše Saša oslavila své první narozeniny, a týden nato, přesně 6. 12., jsme byly na povinných RTG u MVDr. Šebka v Českých Budějovicích. A já tak dostala krásný dárek k Ježíšku v podobě jejích zdravých kloubů – DKK 0/0, DLK 0/0 a OCD negativní. Uf, to mi spadl kámen ze srdce.
Doufám, že nový rok 2011, který je ještě před námi, bude rokem nadějí. A i kdyby byl alespoň tak úspěšný jako ten letošní, budu moc spokojená.
A co nás čeká v novém roce? Nebo spíš – co bych si přála v roce 2011?
V novém roce bych si přála u nás doma přivítat Martiččina nejspíš poslední štěňátka.
Na Sašu čeká práce na poli výstavním i pracovním, tak snad se jí bude dařit a hlavně ji to bude bavit, protože jinak to nemá smysl.
No a Daníka kromě vycházek a hlídání svého harému čeká povinnost hlavní – obveselovat naše srdce. To mu ostatně nedělá žádný problém, činí tak s neutuchající energií.
Vždyť pro to pejsky máme – pro ten balzám, který dávají naší duši. Tak ať je rok 2011 klidný, mírný, úspěšný a plný dobrých zpráv.
